Ásany

ÁSANA je sanskrtský výraz pro tělesnou pozici. Obecně ásana znamená zaujmout na delší čas určitou tělesnou polohu a cítit se v ní příjemně a uvolněně. Pataňdžali, který ve 2. století př. Kr. sepsal zásady a poznatky jógy do jógasúter (pouček), nazývá ásanou pouze meditační sed, zatímco tělesná cvičení označuje jako jóga vjájáma. Běžně se však za ásany považují i dynamické jógové cviky.

Mnohé ásany byly odvozeny od přirozených pohybů a pozic zvířat a někdy také odrážejí schopnost zvířat pomoci si v případě onemocnění; mají také názvy po zvířatech, např. kočka, srnka, tygr, zajíc, atd. Ásany hluboce ovlivňují tělo i mysl. Jejich cvičením docílíme blahodárného účinku, který získávají zvířata, když tyto pozice zaujímají zcela instinktivně. Např. u márdžárí (kočky) je to protažení těla a páteře, u bhudžanga ásany (kobry) zase rozpuštění agrese a emocí, u šašanka ásany (zajíce) uvolnění.

Za nejvyšší a „královskou“ ásanu je považována šírša ásana (stoj na hlavě) a padma ásana (lotos).

Ásany působí na svaly, klouby, dech, oběhový, nervový a lymfatický systém, na všechny orgány i žlázy. Ovlivňují rovněž mysl, psychiku a čakry (energetická centra). Jsou to psychosomatická cvičení, která posilují a vyvažují celou nervovou soustavu, a tak harmonizují a stabilizují psychický stav cvičícího. Těmito cviky lze dosáhnout celkového zklidnění, duševního klidu, uvolnění i pocitu vnitřní svobody a míru.

Systém „Jóga v denním životě“ je uspořádán tak, aby tělo prošlo systematicky, krok za krokem jednoduchými cviky, kterými se připraví na pokročilejší a obtížnější ásany.

Na začátek a konec každé cvičební jednotky i mezi jednotlivé cviky se zařazují fáze uvolnění. Cvičíme-li schopnost relaxace, rozvíjíme tím zároveň schopnost vnímat vlastní tělo. Předpokladem pro správné provedení všech jógových cviků je tělesné a duševní uvolnění. Teprve tak se mohou v plné míře projevit účinky jednotlivých ásan.

Při provádění ásan hraje významnou roli i dýchání. Sladíme-li dech s pohybem, je průběh pohybu harmonický, dýchání se prohlubuje a dochází k povzbuzení krevního oběhu i látkové výměny. Pomocí dechu můžeme znásobit i svalové uvolnění – soustředíme se na ztuhlé části těla a s každým výdechem je vědomě uvolňujeme.

Většina lidí dýchá příliš mělce a povrchně. V „Józe v denním životě“ se proto nacvičuje plný jógový dech, který je předpokladem pro dostatečnou látkovou výměnu. Pravidelným cvičením se tento typ dýchání stane postupně přirozený a běžný. Pomalejší, prohloubené dýchání zlepšuje prokrvení těla i tělesnou kondici. Není však důležité jen pro pocit tělesné pohody, ale přispívá i k duševní a psychické rovnováze.

Rozdíl mezi ásanami a gymnastikou

Na rozdíl od gymnastických cvičení se ásany provádějí pomalu, abychom je mohli vědomě procítit. Není důležité množství cviků, ale samotná kvalita provedení. Před cvičením, mezi ním a po něm má být zařazena fáze vědomého tělesného i duševního uvolnění.

Smyslem a cílem ásan není uvést do pohybu nahromaděnou energii nebo napětí, nýbrž sladit tělo a mysl vědomým procítěním tělesných i duševních dějů, soustředěným pohybem a uvolněním. Ásany tělo neunaví ani nevyčerpají; naopak, naplní ho energií a svěžestí.

Důležité zásady při provádění ásan:

1. Ásany se provádějí vždy v souladu s dechem:

   • Pohyby rozpínající hrudník a dutinu břišní jsou vždy spojeny s nádechem.

   • Pohyby stahující hrudník a dutinu břišní jsou vždy spojeny s výdechem.

2. Nejprve se ásana provede jednou či dvakrát bez delší výdrže a pohyb těla se sladí s dechem. Při tom se zcela přesně stanoví, k jaké fázi pohybu patří nádech a k jaké výdech. Takový způsob cvičení zklidňuje nervovou soustavu, povzbuzuje činnost žláz, zvětšuje dechovou kapacitu a rozpouští tělesný i duševní stres. Mysl se uvolní, zklidní a projasní.

3. Teprve pak setrváme v ásaně delší čas a dýcháme v ní normálně. Soustředíme se na tu část těla, na niž ásana působí, a směrujeme tam i vědomí dechu.

4. Pak provedeme protipozici nebo vyrovnávací cvik. Je-li například trup stlačen nebo v předklonu, v následující ásaně se protáhne nebo napřímí.

Pravidelné cvičení ásan:

• zvyšuje pružnost páteře,

• zlepšuje pohyblivost kloubů,

• napomáhá uvolnění, posílení a bohatému prokrvení svalů,

• povzbuzuje a harmonizuje činnost orgánů i žláz,

• podporuje látkovou výměnu a funkci lymfatického systému,

• posiluje imunitní systém,

• normalizuje a stabilizuje krevní oběh a krevní tlak,

• zklidňuje a posiluje nervy,

• pročišťuje a osvěžuje pokožku.

Druhým pilířem jógových cvičení je pránájáma

Pránájáma je vědomé a volní usměrňování dechu (prána = dech, kosmická energie, ájáma = kontrolovat, regulovat). Každým dechem přijímáme nejen kyslík, ale i pránu. Prána je mnohem více než jen dech. Prána je kosmická energie, síla ve vesmíru, která tvoří, uchovává i mění. Je základním prvkem života a vědomí. Prána se nachází i v potravě. Proto je tak důležité přijímat zdravou a plnohodnotnou vegetariánskou stravu.

Cíleným usměrňováním prány v těle můžeme zlepšit vitalitu, zbavit tělo jedů, zvýšit odolnost organismu, získat vnitřní klid, dosáhnout uvolnění i duševní čistoty.

Podle mytologie má každý tvor předem určenu délku života počtem dechů. Jogín si tedy vědomým zpomalením dechu prodlužuje život. ^[1]

Účinky pránájámy:

Tělesné účinky:

• zachování a zlepšování tělesného zdraví,

• pročištění krve,

• zvýšení příjmu kyslíku,

• posílení plic a srdce,

• normalizace krevního tlaku,

• harmonizace a stabilizace nervového systému,

• podpora léčebných procesů a léčebné terapie,

• zvýšení odolnosti proti nákazám.

Psychické účinky:

• odstranění stresu, nervozity, depresí,

• zklidnění myšlenek a emocí,

• vnitřní vyrovnanost,

• rozpuštění energetických bloků.

Duchovní účinky:

• prohloubení meditace,

• probuzení a pročištění čaker (energetických center),

• rozšíření vědomí.

---